Southern Cruisers Riding Club
Wallachia chapter
Ride & Free
Indiánské zakončení sezóny našeho klubu SCRC Wallachia chapter parádně zorganizovali Mrazík s Renčou. V kempu byli už od pátečního odpoledne. Byť Mrazík kemp dobře zná, je to třeba dobře občíhnúť, no ne ?! :o)
V sobotu ráno nás vyjíždí skupinka od benzinky ve ValMezu. S Mrazíkem a Renčou se potkáváme ve Vítkově u supermarketu abycom nakoupili nějaký bufoš a pití. Devítistupňový chlad je třeba nečím rozehnat ! V kempu se nejdřív chvilku zahříváme u teplého pití a polévky. Postupně přijedou ještě auty Vojta s Růženkou a Broman s novú kočkú. A pak taky opozdilec MiraRider, který se asi nechal přilehnout pod peřinou. Převlíkáme se do stylových indiánských oblečků, pomalujmeme se barvami a vyrážíme k břehu řeky Moravice abychom rozdělali oheň a uklohnili něco dobrého do papuly. Mira s Tomem nachystali dřevěnou provizorní trojnožku na kotlík a gulášek začal po pár minutách pěkně bublat. Právě včas se na nás přijel podívat i kamarád Šedý Vlk, škoda že bez své Kamči.
S Mrazíkama a Bromanama jsem se rozhodli, že si uděláme pěkné stylové foto na kánoi. Postupně jsme se vystřídali a odfotili a Evča se nakonec odhodlala, že si půjčíme i druhou kánoi a projedem s Mrazíkem a Renčou k hráci přehrady. Teď už vím, že byla menší chybička nevzít si plavací vesty. Oba jsme v kánoi neseděli několik let. Samouřejmě, že indiánského eskymáka jsme se v kánoi rozhodli udělat až v tom nejhlubším místě nádrže, obklopeni z jedné strany skálami a z druhé skoro neproniknutelnými chaluhami. Ještě, že Mrazík s Renčou neexperimentovali a drželi se na hladině. V té studené vodě nevím, nevím, jestli bychom se s Evíkem dostali přes řasy až ke břehu. Já se sice nakonec ve vodě zahřál, protože jsem se plaveckými tempy snažil pomoct protlačit Mrazíkovu kánoi přes rostliny, které od neodstižného dna vzkvétaly až deset centimetrů pod hladinu. Po patnácti minutách jsme byli na břehu. Mrazík nám dopravil zpět utopenou kánoi abychom ji mohli vylít na břehu ... makačka jak sviňa, přátelé :o). No, a mokří jek herynci jsme dopádlovali zpět do tábořiště. Ve sprše jsme postupně vyprali veškeré promočené a zabahněné oblečení a dali jej sušit nad topení spolu s mý foťákem, který to nakonec stejně nepřežil. Z velké čýsti ve svém náhradním oblečení, já s půjčenými nazouváky od Mrazíka, jsme se dosušili u ohně. Dobře to dopadlo a se smíchem na to často s Evíkem vzpomínáme ... naštěstí :o))).
Po naší vodní eskapádě chtěl Mrazík rozproudit v podvečer náš indiánský kmen nějakými soutěžemi. Bohužel část kmene vzala ohřívání ohnivú vodú ve studeném počasí opravdu velice vážně a nějaká soutěžní pravidla tak nedopadla na úrodnou půdu. Ještě, že bylo dostatek dřeva, masa a pro mě obvyklý hermelín, abychom se proveselili až do noci a do připravených pelechů.
V neděli ráno vyjíždíme společně do Stěbořic - Nové Dvory. V místním arboretu je otevřena výstava muzejního preparátora a cestovatele Viléma Borůvky. Po procházce krýsným parkem jsme si prohlédli výstavu a rozjeli se ke svým domovům. Tož, byla to opět fajná akce !
(Bob)
GALERIE :
Bob - rajce.idnes.cz
Mrazík - rajce.idnes.cz
GALERIE na FB : (tyto galerie jsou ke zhlédnutí pouze po přihlášení na Facebook )
Víťa - FB